Apologetika

Záleží na tom zda byl Ježíš vzkříšen? A lze vůbec chtít něco takového dokázat?

Záleží na tom, zda byl Ježíš opravdu vzkříšen? Nebo můžeme praktikovat naší víru bez toho, že bychom odpověď na tuto otázku nehledali? Dá se vůbec taková odpověď nalézt?

 

Lidé si to často neuvědomují, ale žádný hrob Ježíše Krista s jeho ostatky neexistuje. Nekonají se žádné poutě a lidé se netlačí kolem Kristova náhrobku, aby někam položili květiny. Co kdyby ale byly jednoho dne nalezeny jeho kosti? Opustili bychom pak křesťanskou víru? Rozhodně bychom myslím měli, víra v mrtvého Krista je totiž naprosto bezcenná. Ježíšův význam podle jeho vlastních slov nikdy nespočíval v komunikovaném morálním učení, ale právě v jeho smrti a vzkříšení. Tak to vidí také apoštol Pavel, když říká, že „jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra" (1 Kor 15:14).


Docela tvrdé, že? Jiný překlad namísto víry, která je klamná, označuje takovou víru za „víru k ničemu". Představme si skupinku lidí, kteří svůj celý život zasvětí údajně živému Fantomasovi, který se už ale nějaký čas skrývá na neznámém místě. Slibují si od něj velké věci pro sebe samé a celé lidstvo, jen aby se už konečně ukázal. Budou se scházet k jeho oslavě v budovách, které pro tento účel vystaví. Budou tam ke cti Fantomase zpívat písně a modlit se k němu, po celém světě poté šířit poselství o tomto fantastickém chlapíkovi, k němuž se poutají jejich naděje. Co bychom si o takových lidech pomysleli? Nejspíše bychom pocítili hlavně lítost. Takhle zahodit život kvůli pohádce, kvůli něčemu, co je zjevně nereálné - pouhý výplod představivosti? K čemu něco takového je? Jaký to má vztah v pravdě? Co pro nás může chtít či udělat vybájený hrdina?

 

Může být křesťanství takovou pohádkou? Jistě že ano může. Křesťanství je báchorkou, jestliže Kristus nevstal z mrtvých. Stejně jako ti věřící ve Fantomase, i my jsme v takovém případě nanejvýše politováníhodní. Apoštol Pavel to formuluje tak, že jestliže by Kristus nevstal z mrtvých, byli bychom „nejubožejší ze všech lidí"
Vzkříšení Ježíše Krista je tedy v křesťanství vším. Křesťanství lze na rozdíl od ostatních náboženství vyvrátit, protože na rozdíl od většiny z nich, stojí na empiricky ověřitelné události.

 

Jak se ale vůbec lze dopátrat pravdivosti události, která se měla stát před dvěma tisíci lety? Ježíš na facebook nevyvěsil selfie datovanou do doby po své smrti a ani apoštolové nepřišli s video záznamem kamene odvalovaného od hrobu zmrtvýchvstalého. Co tedy může historik udělat?

 

1.) Zjistit fakta
Historik starověku má ve snaze zjistit historická fakta k dispozici několik informačních zdrojů. Jsou to hlavně archeologie, starověké dokumenty a zaznamenaná svědectví přímých svědků. Takový badatel samozřejmě užívá určitých principů, které mu pomáhají usuzovat na spolehlivost informací. Jestliže například najde několik na sobě nezávislých zdrojů, které reportují stejnou událost, je poměrně malý důvod k pochybám o historicitě takové události. Kdyby ony zdroje měly podobu záznamu očitých svědků, je situace ještě o kus lepší. A co teprve kdyby se ukázalo, že tyto záznamy vznikly brzo po popisovaných událostech.....(takhle obecně vypadá situace se starověkými dokumenty, které známe pod jménem Nový zákon)


Historik tedy má k dispozici mechanismy ke zjištění historických faktů.

 

2.) Najít nejlepší vysvětlení
Jakmile má historik pohromadě fakta, bude se snažit najít vysvětlení, která s fakty lícují. Musí zjistit, zda nalezená fakta podporují údajnou historickou událost. Někdy je odpovědí jasné „ano", někdy „ne" a občas není identifikovaných faktů dostatečné množství k tomu, aby bylo možné s určitostí říci, co se vlastně stalo. Pro naprostou většinu historických událostí nemáme k dispozici videozáznamy a historik tak musí následovat fakta k tomu nejlepšímu možnému vysvětlení.

 

Minimalistický režim přístupu k faktům


Krátce se chci dotknout jedné věci. Někteří jsou přesvědčeni, že Ježíšovo vzkříšení nemůže být zkoumáno za pomocí historie, což je ale zřetelně mylné. Fakta, která se týkají vzkříšení, jsou plně historické povahy a kdokoliv je může prozkoumat. Zatímco význam vzkříšení je jistě otázkou teologie, fakt vzkříšení je záležitost historie. Ježíšovo tělesné vzkříšení se buď opravdu odehrálo a nebo ne..


Co myslíte, disponuje historická věda nějakými fakty týkajícími se vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých? Vzkříšení ke kterému by došlo objektivně na konkrétním místě ve starověkém Izraeli a v konkrétním čase našich dějin někdy před dvěma tisíci lety? Zcela určitě disponuje. Zajímavý přístup zvolil historik Garry Habermas, který vědom si třeskuté citlivosti té věci, pro maximální efekt pracuje pouze s těmi fakty, které jsou přijímané univerzálně napříč badatelské spektrum. Tento přístup založený na tom „nezpochybnitelném nejnižším společném jmenovateli", na faktech, na kterých se spolu s konzervativci shodnou i ti největší skeptici, je nesmírně efektivní. Má mimochodem jednu vedlejší výhodu. Nenutí nás v tuto chvíli hájit plnou neomylnost Bible, a její inspirovanost. Jsou to jistě velice důležité věci, ale není nutno na nich nyní stavět při konstrukci našeho argumentu o vzkříšení. Pohádáme se o nich jindy. Teď se soustředíme na to, o čem není sporu. V podstatě skeptikovi řekneme, „ukaž mi svá historická fakta a já ti na oplátku předvedu, jak jsou tyto fakta vodítkem pro historické vzkříšení Ježíše Krista".

 

 

Jaká jsou tedy některé základní fakta, na kterých se shodnou prakticky všichni? Habermas jich nabízí 12, já zúžím na 5.

 

 

Fakt 1. - Ježíš zemřel během ukřižování z rukou Římanů


V zásadě všichni moderní badatelé toto tvrzení přijímají. Ježíšovo ukřižování a smrt zaznamenávají všichni čtyři evangelisté, kteří byli velice blízko reportovaných událostí. Kromě dalších je zmiňují také těžké váhy ze seznamu poskytovatelů našich znalostí prvního století - římský historik Tacitus a židovský dějepis Flavius Josephus.

 

 

Fakt 2. - Učedníci byli přesvědčeni, že viděli vzkříšeného Ježíše


Podívejme se na dvě důležitá vodítka k tomuto tvrzení. Učedníci tvrdili, že se s Ježíšem po jeho smrti setkali a hovořili s ním. Apoštol v listě Korintským (15:3-8) píše někdy kolem roku 55 našeho letopočtu: „Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně." Je naprosto legitimní citovat zde Bibli. I kritičtí badatelé věří, že je tento list psaný Korinťanům autentický, že byl tedy opravdu napsán apoštolem Pavlem. V tuto chvíli dopisu užíváme jako zdroje informací o starověké historii, ne nezbytně jako inspirované knihy Bible. Máme tu spolehlivý seznam lidí, kteří byli přesvědčeni o tom, že vzkříšeného Krista vidí.


Druhé vodítko spočívá v povšimnutí si toho, jak obrovský transformační efekt mělo na učedníky jejich setkání s Kristem v době po jeho smrti. Ježíš, který byl po několik let jejich mistrem a člověkem, do kterého vkládli obrovské naděje, byl před jejich zraky naprosto nečekaně brutálně umučen. Zhroutil se jejich svět a oni s ním. Utekli, skrývali se, Petr Ježíše opakovaně zapřel. Pak se ale náhle stalo něco, co vyděšené muže naprosto změnilo. Najednou byli ochotni obětovat vše, včetně svých životů (11 z 12 učeníků zemřelo mučednickou smrtí) pro to, aby přesvědčili ostatní, že Ježíš ve skutečnosti smrt přemohl a žije. Nezmínili to přitom jen tak občas mezi řečí u nedělní kávy - ne, začali žít jako lidé, kteří jsou o skutečnosti (a důležitosti) Ježíšova vzkříšení bytostně přesvědčeni.
Také toto je fakt, se kterým drtivá většina učenců dneška souhlasí.

 

 

Fakt 3. - Saul z Tarsu (později apoštol Pavel), nepřítel církve se obrátil ke křesťanství, neboť byl přesvědčen, že viděl vzkříšeného Ježíše.


Před svojí osudovou cestou do Damašku se Pavel snažil rašící křesťanství zničit. Křesťany nechával bít, žalářovat a zabíjet až do chvíle, kdy zčista jasna konvertuje právě na křesťanství. Z jakého důvodu? Sám Pavel a lékař Lukáš nám to v Novém zákoně vysvětlují tím, že se mu zjevil zmrtvýchvstalý Ježíš...
Opět...prakticky všichni badatelé jsou přesvědčeni o tom, že právě toto Pavlovo zjevení stojí za zásadním obratem v jeho životě.

 

 

Fakt 4. - Jakub, Ježíšův bratr a skeptik se obrátil ke křesťanství po setkání s někým, koho považoval za vzkříšeného Ježíše


Nový zákon (Marek 3:21, Jan 7:5) nám představuje Jakuba jakožto člověka, který o Ježíši a jeho službě pochybuje. Ježíš jej nijak nepřesvědčil, platilo tu zřejmě ono známé rčení o tom, že doma je člověk těžko prorokem. Stane se však něco zvláštního. Jakub nakonec konvertuje, stane se na čas nejvýraznější autoritou mezi prvními křesťany, a podle Flavia dokonce za svoji víru v něj podstoupí mučednickou smrt ukamenováním. Co způsobilo takový obrat? Podobně jako u Saula (Pavla) výše - věřil, že viděl vzkříšeného Ježíše. Podíváme-li se na výčet očitých svědků, které apoštol Pavel uvádí v listu Korinstkým (1 Kor. 15), najdeme ve verši 7 větičku, „Pak se ukázal Jakubovi".
Je velice málo odborníků, kteří by fakt Jakubova obrácení rozporovali

 

 

Fakt 5. - Ježíšův hrob byl prázdný


Kde byl Ježíš Kristus ukřižován? V Jeruzalémě. A kde jeho učedníci pouze o několik dní později začali kázat o jeho vzkříšení? Ano také v Jeruzalémě. Což je velice zajímavé. Jak by bylo bývalo možné začít s šířením zvěsti o Ježíšově vzkříšení, kdyby bylo Ježíšovo tělo stále v hrobě? Je to jako začít po Praze ostatní přesvědčovat o tom, že ze sousoší svatého Václava na Václavském náměstí knížeti utekl kůň. Taková věc by nebyla možná. Chodím okolo každý den, počítám že bych si všiml jak to je. Židovští a římští vůdcové by celou tu pro ně obrovskou nepříjemnost velice jednoduše vyřešili tím,že by zkrátka mrtvé tělo z hrobu vyndali. Byl by to definitivní konec té právě započaté hry. Ale to se nestalo. Neudělali to, protože nemohli. Hrob byl evidentně prázdný (dosvědčuje to nepřímo i evidentní raná židovská polemika na kterou reaguje Matouš v 28 kapitole). Proto mohli učedníci kázat o vzkříšeném Kristu v tom samém městě, kde se měla věc odehrát.
Toto je fakt, ohledně kterého nepanuje 100% shoda všech odborníků, dle Habermase je to však stále velká většina cca 75% expertů.

 

Máme tu tedy pět historických faktů, které je třeba vysvětlit.

 

K čemu jsme se dobrali? Jakým směrem ukazují zjištěná fakta? Jednoduše k tomu, že Ježíš Kristus není mrtev (jak sám dopředu anoncoval že nebude). Jeho vzkříšení by totiž velmi dobře vysvětlovalo všechna zjištěná fakta. Zdá se mi navýsost rozumné tento závěr přijmout, všichni to ale neučiní. Co je rozumné nemusí být vždy tím, co si nakonec člověk vybere. (Podívejte třeba na kuřáky). Ve hře jsou vždy i jiné pohnutky a proto nejsem překvapený, že se najde tolik skeptiků, kteří nabídnou nějaké alternativní vysvětlení. Taková existují, uvědomme si nicméně, že je rozdíl mezi vysvětlením možným a pravděpodobným. (Někteří dnes třeba „vysvětlují" lásku probíhající chemickou reakcí). Snažme se vždy najít vysvětlení, které nejlépe odpovídá faktům a ne pouze takové, které je nám osobně sympatické.
Alternativní vysvětlení tedy existují, jsem ale přesvědčen, že neobstojí. Nejčastěji se lze zřejmě setkat s těmi, kteří přicházejí s myšlenkou, že tělo vzali samotní učedníci. Proč ne, možné to samozřejmě je. Jak to ladí s fakty? Obávám se že vůbec. Jak by to vysvětlovalo opakované setkávání se s Kristem po jeho smrti? Jaký má taková hypotéze potenciál řešit výše zmíněnou konverzi Pavla nebo Jakuba? Jestli by navíc měli sami učedníci ukrást tělo, pak samozřejmě věděli, že celé to slavné vzkříšení byl jeden veliký podvod. Proč by pak ale umírali pro to, o čem dobře věděli, že je podfuk? Psychologicky naprosto nesmyslné. Toto vysvětlení je zjevně nutné odmítnout...

 

O této věci by se dalo napsat opravdu hodně. V tomto krátkém článečku jsem chtěl pouze nastínit, že naše víra není založena na nepodložených přáních, ale na faktech. Dává veliký smysl se minimálně seriozně zabývat teorií vzkříšení jako tou, která fakta vysvětluje nejlépe.

 

                                                                                                                                                  Jiří Lem.

 

Poznámky

1. The Case for the Ressurection of Jesus, Kregel Publications, 2004

 

 

Podobné články:

Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu

Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia

Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek

Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia

Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Tacitus

Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Suetonius

Co dokazuje mučednická smrt Ježíšových učedníků?

Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Plinius

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

Nejen křesťan nese důkazní břemeno


Marek není očitým svědkem Ježíšova života. Bůh ví kde vzal své informace a zda se jim dá věřit


Svoboda, lidská práva či rovnost? Ve světě materialisty nutně pouhé žvásty


Vysvětluje hypotéza existence Boha dobře vznik vesmíru?


Co simulujeme případným vytvořením života ve zkumavce


Problémy se sčítáním lidu a přepracovaným Quiriniem


Náboženství v rozporu s vědeckým pokrokem?


Ateisté? Mají pouze o jednoho boha méně, než křesťané


Lékařská věda k nezvyklým projevům Ježíšova organismu v jeho posledních dnech


Byl Hitler křesťanem?


Jak můžeme věřit evangelijním vyprávěním, když v nich chybí důležité detaily


Starozákonní Bůh kamenem úrazu? Jak naložit s výboji Izraelců v Kenaanu?


Bojíme se hovorů o evoluci? Je to nutné?


Záleží na tom zda byl Ježíš vzkříšen? A lze vůbec chtít něco takového dokázat?


Existoval vůbec v prvním století Nazaret?


Jestliže Bůh existuje, proč jej není vidět? Jak moc rozumné vůbec je věřit něčemu, co nelze spatřit?


Vylučuje mozek myšlenky tak jako ledviny vylučují moč? Proč uvažovat o duši


Proč nemáme pro existenci Boha více důkazů


Bible plná chyb, aneb mnoho povyku pro nic


Vyjímečné tvrzení pouze s vyjímečně přesvědčivými důkazy


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Plinius


Co dokazuje mučednická smrt Kristových učedníků?


Spolehlivost biblických textů


Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli jak funguje Apple iPod


Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?


O mlčícím kocourkovi Mikešovi aneb nepřeklenutelné rozdíly mezi člověkem a zvířaty a co z toho také vyplývá


Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Suetonius


Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?


Genesis a hliněné desky z Ebly


Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců


Je Bůh arogantní egoista?


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Tacitus


A kdo teda stvořil Boha? (když jste tak chytrej)


Morální argument pro existenci Boha


Hledání betlémské hvězdy


Víra na způsob vanilkové zmrzliny


Ježíš nikdy netvrdil že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.


Ježíš nebo Ceasar? Verdikt literárních pramenů


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia


Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek


Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit


Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia


Zlo jako argument pro Boží existenci?


Ztracené knihy Bible?


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu


Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu


Jsou všechna náboženství v podstatě stejná?


Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol


Kosmologický argument pro existenci Boha


Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství


Náboženství vzniklo jako projekce našich tužeb


Bibli sepsali lidé - proto jí nemůžeme věřit

Co je apologetika?

Apologetika poskytuje racionální základ pro důvěru v pravdivost křesťanského světonázoru a odpovídá na námitky vznesené proti legitimitě takové důvěry.