V jedné internetové diskusi jsem se nedávno opětovně setkával s následující výhradou. Jestli Ježíš opravdu existoval a dokonce snad i vstal z mrtvých, měli bychom mít k dispozici nějaké rozumné množství o Kristu svědčících, písemných pramenů. Rozumí se zde samozřejmě informací pocházejících z per autorů, kteří sami křesťany nebyli, neboť tomu co sepsali Kristovi následovníci dle kritiků rozhodně věřit nemůžeme . Jelikož ale prý tyto rané nekřesťanské literární zmínky o Kristu neexistují, nemůžeme si být Ježíšovou historickou existencí nikterak jisti. Tolik argument.
Kromě problematické bagatelizace věrohodnosti zmínek o Kristu vzešlých od jeho následovníků, není důvod s tvrzením nějak zásadně nesouhlasit. Sám bych opravdu čekal, že postava, která je často i v myslích nevěřících lidí možná tou nejdůležitější osobou světových dějin, zanechá relativně významný dobový historický otisk. Zřejmě tím mnohé překvapím, ale přesně toto se také stalo.
Tiberius byl římským císařem Ježíšovy doby, který zemřel pouhé čtyři roky po Kristu. Na první pohled je každému zřejmé, že persona tohoto typu má daleko lepší předpoklady zanechat po sobě mnohem více záznamů v dobových literárních pramenech, než nějaký potulný kazatel z periferie známého světa. Zní to určitě logicky, ve skutečnosti tomu tak ale vůbec není. Vezmeme-li si období 150 let po smrti Ježíše a stejné období po Tiberiově smrti, zjistíme šokující věc. Překvapivě je to Ježíš a ne César, kdo na tomto poli vítězí.
Literární zmínky z per nekřesťanských autorů tohoto období, se v souvislosti s Tiberiem vyskytnou u devíti pisatelů. Dle autorského týmu Habermas / Licona (1) se jedná o následující jména:
- Tacitus
- Suetonius
- Velleius Paterculus
- Plutarch
- Plinius starší
- Strabo
- Seneca
- Valerius Maximus
- Flavius Josephus
Tito všichni císaře Tibéria jmenují.
Dobrá, jak je na tom tedy Ježíš poté, co vyloučíme křesťanské pisatele z období 150 let po jeho smrti? Ve srovnání s nejmocnějším mužem své doby více než dobře. O Kristu se zmiňuje celkem deset literárních pramenů a je tak v této oblasti lépe doloženou postavou než samotný Tiberius ! Dr. Norman Geisler (2) poskytuje následující výčet těchto zdrojů. Jedná se o tyto autory:
- Flavius Josephus
- Tacitus
- Plinius mladší
- Phlegon
- Lucian
- Celsus
- Suetonius
- Thalus
- Mara Bar-Serapion
- Talmud
Skeptikův problém z počátku tohoto článku je tedy zdá se vyřešen.
Zajímavost:
Pozoruhodné je jaké informace můžeme z těchto většinou ke křesťanství lhostejných (v případě Celsa, Tacita a Talmudu nepřátelských) zdrojů o Kristu zjistit a jak jsou v souladu s novozákonním záznamem. Souhrnem se zde dozvídáme že:
- Ježíš žil během vlády Tiberia
- Žil ctnostný život
- Činil zázraky
- Měl bratra jménem Jakub
- Byl uznaný jako Mesiáš
- Byl ukřižovaný za Piláta
- Byl ukřižován v předvečer židovského Pesachu
- Po jeho smrti se rozhostila tma a třásla se země
- Jeho učedníci věřili, že vstal z mrtvých
- Učedníci byli ochotni za svoji víru zemřít
- Křesťanství se rychle rozšířilo až do Říma
- Učedníci popírali římské bohy a uctívali Ježíše jako Boha
Ještě pořád si myslíte, že Ježíš nikdy neexistoval?
Jiří Lem.
Podobné články:
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu
Poznámky
1. G.Habermas/M.Licona – The Case for the Resurrection of Jesus, Kregel Publications 2004
2. Norman Geisler, Baker Encyclopedia of Christian Apologetics, Grand Rapids, Baker 1999