Web christianitytoday.com i letos přinesl přehled z jejich pohledu nejzajímavějších nálezů na poli biblické archeologie. Pojďme se na ně podívat.
1.) Biblický „Yerushalayim“
Archeologové při vykopávkách ve starověké hrnčířské vesnici blízko západní hranice moderního Jeruzaléma odhalili sloup, jenž obsahoval mimo jiné nápis „Yerushalayim“. Nápis je v hebrejštině a pochází zřejmě z prvního století před Kristem.
Hrnčířská vesnice bezesporu sloužila mnohým poutníkům, kteří mířili směrem k jeruzalémskému chrámu vzdálenému několik mil na východ. Je určitě možné, že existuje souvislost mezi tímto místem a zmínkou o hrnčířském poli (Matouš 27:7) koupenému ze strany kněží za peníze, které jim vrátil Jidáš.
2.) Hliněné granátové jablko z Šílu
Na místě kde byla kdysi umístěna i archa úmluvy bylo v minulém roce nalezeno neobvyklé granátové jablko z hlíny. V Písmu se s ním setkáváme často jako s chrámovou dekorací (1 Kr. 7:18), přičemž malá jablíčka visela také z lemů kněžských plášťů (Ex 28:33)
3.) Esarchadónovy nápisy v Jonášově svatyni
V roce 2014 nechali nechvalně známí muslimští radikálové z ISIS v iráckém Mosulu do povětří vyhodit hrobku proroka Jonáše. Odstřelená svatyně byla zbudována na pahorku, ve kterém poté archeologové nalezli zbytky paláce asyrského krále Esarchadóna. Královo jméno je zmíněno v nápisech nacházených v tunelech, které ISIS do pahorku vykopali ve snaze zmocnit se historických artefaktů, které by poté mohli prodat na černém trhu se starožitnostmi.
Starý zákon se o králi zmiňuje v souvislosti s vraždou jeho otce Sancheríba (Iz. 37:37-38) což byl ten, který zpustošil velkou část Chizkijášova judského království a marně dobýval Jeruzalém. Esarchadón panoval v letech 681-669 před Kristem. Informace, které ještě z dalšího výzkumu získáme, nám jistě odhalí mnohé o pozdních letech asyrského království, pravděpodobně se však nedozvíme více o době proroka Jonáše, který žil téměř celé jedno století dříve a jehož skutečný hrob není znám.
4.) Semitská abeceda nalezená v Egyptě
Biblická historie se vícekrát protíná s historií písma, což ilustruje i nález popsaného kusu vápence nalezeného v roce 1995 v hrobce blízko Luxoru. Egyptolog Thomas Schneider z University of British Columbia písmo rozluštil a v roce 2018 oznámil, že se jedná o velmi ranou semitskou abecedu. Hrobka ve kterém se předmět nalézal se datuje do let 1450 př. n. l., což je dle biblické chronologie zhruba čas Mojžíše. Vypadá to, že když čteme o tom, že „Mojžíš zapsal vše co mu Bůh řekl“ (Ex. 24:4), nebyl jediným, kdo v té době v Egyptě semitské písmo používal.
5.) Výborně zachovaný hrob v Megidu
Nález kanaánského hrobu v Megidu odhalil nové poznatky o obyvatelích jednoho z nejstarších a nejdůležitějších měst tohoto regionu. Archeologové byli obecně velmi překvapeni z toho, že hrob starý téměř 4.000 let byl zcela nedotčen. Nalezeny v něm byly zlatem a stříbrem bohatě zdobené pozůstatky muže, ženy a dítěte. Velkým překvapením byl také nález zbytků vanilky v jednom z nalezených džbánů, které ukazuje, jak byl oproti očekávání již v této době rozvinutý trh s kořením.
6.) Nález závaží na Chrámové hoře
Velice pečlivé prosívání archeology zkoumaného materiálu v posledních letech vyústilo v celou řadu malých, ale důležitých objevů. Patří mezi ně v první řadě nález závaží „beka“ o kterém se mluví v Ex. 38:26, kde je používané k odvažování půl šekelu chrámové daně. Toto drobné závažíčko o váze 5,5 gramu bylo označeno hebrejskými písmeny „beka“ a archeologové jej nalezli během vykopávek v jihozápadní části Chrámové hory. Předpokládá se, že bylo používáno k odměřování daně během období prvního chrámu.
7.) Otisk pečetidla velitele Jeruzaléma
Když archeologové v roce 2017 prosívali prach mezi kameny v jedné starověké jeruzalémské zdi, nalezli doklad o biblickém titulu, jenž doposud nebyl potvrzen z mimobiblických zdrojů. Jedná se o pojem „velitel města“, který objevili otisknutý do hlíny pečetidlem. S velitelem města, který plnil funkci moderního starosty, se můžeme setkat v 2 Kr. 23:8 kde je v tomto úřadě zmíněn Jošua jakožto místodržící města za krále Jóšijáše. Podobně v 2 Pa 18:25 je ve funkci velitele města jistý Amón.
8.) Izajášův podpis prostřednictvím pečetidla?
Další mimořádně zajímavý otisk pečetidla se objevil v roce 2018, přičemž v tomto případě se dokonce jedná o jméno jedné z nejdůležitějších starozákonních postav – proroka Izajáše. Zdá se velmi pravděpodobným, že otisk původně zněl „Izajáš prorok“, ale vzhledem k tomu, že chybí poslední písmeno na konci, není věc úplně jistá.
Jedním z dalších důvodů, proč lze nález spojit s prorokem Izajášem je i skutečnost, že velmi podobný kousek hlíny nalezený v roce 2015 poblíž blízko Chrámové hory nese otisk „Chizkijáš král judský“. Chizkijáš a Izajáš jsou přitom zmíněni v jednom a tom samém verši v Písmu sedmnáctkrát.
9.) Hlava biblického krále z Abel Beth Maacah
Tento nález se mohl dostat mezi ty vůbec nejvýznamnější objevy roku, kdyby se podařilo
identifikovat komu vlastně busta patří. Nebyl nicméně nalezen žádný nápis. Nejlepším
vodítkem je tak pásek obepínající hlavu naznačující pravděpodobně korunu.
Tahle drobná asi šesticentimetrová soška byla nalezena v roce 2017 v Abel Beth-Maacah, což
je místo blízko hranice mezi Izraelem a Libanonem. Větší pozornost nicméně způsobila až
poté, co byla v létě 2018 vystavena v Israel Museum. Je datována do devátého staletí před
Kristem, takže by mohla znázorňovat některé krále severního izraelského království jako
Achaba či Jehu. Zrovna tak dobře by ale mohla ztvárňovat aramejského Chazaele či otce
Jezábel tyrského krále Etbaala.
10.) Pečetní prsten Piláta Pontskéh
Tímto nálezem se Pilát, kterého důvěrně známe ze stránek Nového zákona, již podruhé objevuje v archeologických záznamech. Poprvé to bylo v roce 1961, kdy byl na místě starověkého města Caesarea nalezen kámen s jeho vyrytým jméno a titulem. Nyní vědci oznámili, že na pečetním prstenu původně nalezeném v pouštím paláci Herodium koncem šedesátých letech minulého století identifikovali část nápis v jehož závěru je slovo „Pilátův“. Nápis byl na tomto výrazně zkorodovaném prstenu přečten až za použití vyspělých fotografických přístrojů. Prsten z měděné slitiny zřejmě nebyl dostatečně reprezentativní k tomu, aby jej nosil sám Pilát, pravděpodobné je spíše to, že byl používán někým, kdo byl Pilátem zmocněn k přípravě oficiální komunikace.
Tyto všechny samy o sobě nikterak revoluční nálezy společně se stovkami podobných dohromady tvoří obrovskou masu evidence pro plnou důvěru v historicitu událostí popisovaných v Písmu.
Jiří Lem.
Podobné články:
Existoval vůbec v prvním století Nazaret
Genesis a hliněné desky z Ebly