V sedmdesátých letech dvacátého století došlo na území moderní Sýrie k nálezu hliněných destiček které mají, pro ty kdo nepokládají první knihu Bible (Genesis) za mýtus, veliký význam v tom, že nezávisle podporují její verzi událostí počátku světa. O co jde?
Hliněné tabulky nalezené v Tell Mardích v počtu šestnácti tisíc jsou se stářím odhadovaným mezi léta 2250 – 2580 před Kristem (Pettinato, Matthiae) v tuto chvíli možná nejstarším písemným záznamem lidstva (1). Pocházejí z městského státu Ebla, který se nacházel asi 60 km od starobylého a dnes stále hojně obydleného syrského města Allepo. Z informací, které byly zatím o obsahu těchto destiček publikovány, vyplývá pro obhájce historicity Genese nejedna důležitá věc. Předně se na jejich površích setkáme s nejrůznějšími názvy a jmény, se kterými jsme se doposud měli často možnost setkat pouze v Bibli. Kritici například dlouhá léta tvrdili, že se název Kenaan v starodávné Syrii nepoužíval a do knihy Genesis byl vložen až zpětně. Na hliněných tabulkách z Ebla nicméně Kenaan figuruje. Je nám tu nezávisle na informacích ze Starého zákona potvrzena existence měst Adma, Seboim či Soár, které byly doposud známé pouze z biblického vyprávění o Abrahamovi a bitvě králů. Mluví se tu o městech jako Cháran, Sodoma, Gomora či Ur, jsou zmíněna jména božstev jako například Baal a setkáme se zde dokonce i s Adamem, Evou či Noem. (2)
Nesmírně zajímavá je skutečnost, že v materiálech z Ebla máme nejstarší mimobiblický záznam o stvoření. O zhruba 600 let předchází kreační příběh známý z Babylonu a navíc velmi výrazně koresponduje s biblickým podáním. Mluví se zde stejně jako v Genesis o jediné bytosti, která stvořila nebe a zemi, přičemž paralely ukazují na to, že biblická verze je z důvodu absence přikrašlování ke kterému obyčejně postupem času dojde, onou původní a tedy starší. Stejně jako v Bibli, se i zde setkáváme v kontextu dávných kreačních příběhů se zcela unikátní představou (potvrzenou až moderní kosmologií – viz tento článek) o stvoření z ničeho. Najdeme tu například toto prohlášení: „Pane nebe a země, země nebyla – ty jsi jí stvořil, denní světlo nebylo – ty jsi jej stvořil..." (3)
Význam hliněných destiček z Ebly tím ale stále není vyčerpán. Jejich nálezem byla totiž i vyvrácena představa o evoluci monoteismu (víry v jediného Boha) z původně praktikovaného polyteismu (víry ve více Bohů), která vznikla a byla populární v průběhu devatenáctého století mezi německými badateli jako například Julius Wellhausen. Nyní tedy máme v ruce důkaz o tom, že monoteismus polyteismus předcházel - přesně jak vyplývá z Bible.
Obsah všech hliněných desek z Ebla stále není ani zdaleka prozkoumán. Už nyní je ale zřejmé, že v nich máme silný doklad toho, že první kapitoly Genesis nemají mytologický, ale historický charakter.
Jiří Lem.
Poznámky
1. Geisler, Norman L.,Baker encyclopedia of Christian apologetics, Baker Books 1999
2. R. Ostling, “New Grounding for the Bible?” Time, 21 září 1981, M. Dahood, “Are the Ebla Tablets Relevant to Biblical Research?” BAR, září 1980
3. 1. B. Pettinato, The Archives of Ebla