Vytisknout
Nadřazená kategorie: Články
Kategorie: Věda

tribute_to_galileo_by_insanityprojectsInstitucionalizovaná církev má velice špatnou pověst. Budeme-li se ptát po důvodech této skutečnosti, jistě vedle pedofilních kněží, prudérní sexuální morálky či pokrytectví brzy narazíme také na konstatování, že církev z pocitu ohrožení a lpění na zkostnatělé tradici vždy bránila vědeckému pokroku. Nějaký příklad? Co takhle Galileo?

Případ Galileo je v mysli téměř každé člověka učebnicovým příkladem církevního šlapání po rozumu a pokroku, ale realita je o poznání jiná. Jak moc jiná?

 

Populární představa nám říká, že byl Galileo učencem hnaným před inkviziční tribunál v důsledku závěrů jeho vědeckého bádání, které byly v kontradikci s církevním učením. Zatímco prý měl Galileo na své straně vědecké důkazy o tom, že se „přece jen točí", neměla církev nic jiného než písmo svaté. Podle této populární představy byl Galileo člověkem moderního typu a mučedníkem svědomí, který se nechal vést směrem, kterým ukazovaly důkazy. To vše i za cenu opuštění své náboženské víry.

 

Jaká je ale skutečnost? Je případ Galileo sporem vědy s náboženstvím či svobodomyslnosti s autoritářstvím?

 

 

 

 

 

 

 

 

Co jsme tedy viděli? Církev svým rozhodnutím cenzurovat Galilea rozhodně pochybila, ale věc je třeba zároveň posuzovat v kontextu. Galileo na své straně opravdu neměl příliš mnoho důkazů, přičemž některé z jeho závěrů byly vyloženě chybné. Pro církev, vládnoucí filozofické paradigma, ale i obyčejného laického pozorovatele byla myšlenka heliocentrismu tak trochu přitažená za vlasy a Galileo sám si navíc věci notně zkomplikoval svým velice netaktickým přístupem.

 

Jak vidno, případ Galileo rozhodně nelze vykreslit v černobílých barvách jako konflikt mezi rozumem na jedné a tmářstvím na druhé straně tak, jak by si mnozí zřejmě přáli.

 

Jiří Lem.

 

Poznámky

1.  Nancy R. Pearcyová, Charles Thaxton, Duše vědy, Návrat domů, 1997

2.  Thomas Kuhn, The Copernican Revolution (Cambridge, Harvard University Press 1985

3.  Philipp Frank, Philosophy of Science: The Link Between Science and Philosophy, Englewood Cliffs, Spectrum Books, 1957)

4.  Jerome J. Langford, Galileo, Science and the Church, New York 1966, citováno v Thomas Woods Jr., Jak katolická církev budovala západní civilizaci, Regnery publishing 2005

5.  Thomas Woods Jr., Jak katolická církev budovala západní civilizaci, Regnery publishing 2005

6.  Paolo Antonio Foscarini, Lettera sopra l´opinione de´Pittagorici e del Copernico, citováno v McGrath, Dialog přírodních věd a teologie, Vyšehrad 2003

7.  Alistair E. McGrath, Dialog přírodních věd a teologie, Vyšehrad 2003