Současná astrofyzika zná již více než 120 fyzikálních konstant, které ačkoliv mohou mít hodnoty naprosto libovolné, mají nicméně právě takové, aby ve vesmíru umožňovaly život. Jedná se o například o hodnotu síly gravitace, elektromagnetickou sílu, slabou a silnou interakci mezi částicemi hmoty a podobně. Říkáme-li na základě rozpoznání nastavení těchto sil či poměrů, že vesmír je fascinujícím způsobem „jemně vyladěný“, máme na mysli to, že z celé té obrovské škály hodnot je jenom nepatrné množství takových, které jsou k životu vstřícné.
Jedním z důvodů, proč je jemné vyladění vesmíru tak zajímavé, je skutečnost, že se jedná o mimořádně silný argument pro teismus. Ve světle lidmi až v posledních letech rozpoznaného jemného vyladění (anglické „fine-tuning“ zní lépe), je najednou pravděpodobnost toho, že by měl být vesmír nějak automaticky přívětivým místem pro život téměř nekonečně malá. Tedy alespoň rozhodně ve světě ateisty. Teista by naopak tak nějak předpokládal, že Bůh si na svém hřišti upraví pravidla hry tak, aby se dala hrát.
Téma jsem na tomto webu v trošku větším detailu rozvedl v článku Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu. V tomto konkrétním materiálu Vám tak chci navíc pouze pro ilustraci zpostředkovat vybrané vyjádření vědců, kteří se tématem zabývají. Po přečtení bude myslím zřejmé, že hledat vysvětlení nepochopitelné vstřícnosti vesmíru vůči životu v nějaké inteligentní nehmotné bytosti je velmi nosná.
Steven Weinberg (fyzik, držitel Nobelovy ceny, ateista): „..je překvapivé, že by zákony přírody a počáteční podmínky ve vesmíru měly umožnit existenci bytostí, které by o tom pak mohli přemýšlet. Život, tak jak jej známe, by byl nemožný, kdyby jedna z několika číselných veličin měla jenom lehce jinou hodnotu“. (Life in the Universe, Scientific American, Oct 1994)
David D. Deutsch (fyzik, Oxford University):
„Jestliže někdo tvrdí, že není překvapen z unikátních rysů našeho vesmíru, pak schovává hlavu do písku. Jemné nastavení vesmíru je překvapující a nepravděpodobné.“
Paul Davies (fyzik, bývalý profesor na Cambridge University, původně agnostik, dnes deista):
„Mezi fyziky a kosmology je nyní všeobecná shoda na tom, že vesmír je v několika ohledech jemně vyladěn k životu“. (International Journal of Astrobiology, vol. 2, no. 2 – 2003)
„Ta skutečně úžasná věc není, že život na Zemi je vybalancován na ostří nože, ale že celý vesmír je vybalancován na ostří nože s tím, že by nastal naprostý chaos, kdyby se jedna z přirozených konstant nepatrně pohnula. Dokonce i kdybyste považovali člověka za produkt náhody, zůstává pravdou, že se vesmír zdá být nepochopitelně vhodný pro život – vypadá to téměř jako nějaká habaďůra“.
Brad Lemley (seniorní korespondent pro The Washington Post a Discover Magazine):
„Vesmír je nepravděpodobný. Velmi nepravděpodobný. Šokujícím způsobem nepravděpodobný„ (Why is There Life, Discover Magazine 2002)
Martin Rees (profesor kosmologie na Cambridge University)
„Těchto šest čísel představuje „recept“ na vesmír. Navíc je výsledek citlivý na své hodnoty: kdyby jedna z nich nebyla vyladěná, neexistovaly by hvězdy ani život. Je toto vyladění pouze náhoda? Nebo se jedná o výsledek prozřetelnosti laskavého stvořitele?“ (Just Six Numbers: The Deep Forces that Shape the Universe, Basic Books, 2000)
William Lane Craig (profesor filozofie)
„Přírodní fyzikální zákony, pakliže jim dáte matematický výraz, obsahují různé konstanty nebo veličiny, jako například gravitační konstanta nebo hustota vesmíru, jejichž hodnoty nejsou nijak stanovovány těmi samotnými zákony – vesmír v područí těchto zákonů by mohl být charakterizován obrovským množstvím těchto proměnných. Termínem „jemné vyladění“ se typicky myslí to, že skutečné hodnoty těchto konstant či veličin jsou takové, že i sebemenší jejich změna by znamenala nastolení stavu, kdy by byl tento vesmír nekompatibilní s existencí života“ (The Cambridge Companian to Atheism – Cambridge, 2006)
Charles Townes (profesor fyziky, Nobelova cena)
„Toto je velmi výjimečný vesmír, je pozoruhodné jak vypadá....gravitační zákony, zákony interakce, kvantová mechanika....a podobně. To vše musí být nastavené přesně tak jak je, abychom tu mohli být“ (UC Berkeley NewsCenter, June 17 2005)
Philip Ball (fyzik, dlouholetý přispivatel do Nature)
„Náš vesmír je tak nepravděpodobný, že nám musí něco unikat...nesrozumitelnost naší situace dokonce vede Susskindův tým (L.Susskind je teoretický fyzik na Stanfordu) k uvažování nad tím, jestli „neznámý činitel nějak nezasáhl do vývoje vesmíru“.. (Is Physics Watching Over Us?, Nature, Science Update 2002)
Alexander Vilenkin (profesor fyziky na Tufts Univerzity, ředitel Institute of Cosmology)
„Tyto a mnohé jiné příklady ukazují, že naše přítomnost ve vesmíru záleží na delikátní rovnováze mezi nejrůznějšími tendencemi – rovnováze, která by se zhroutila, kdyby se měly fyzikální konstanty významněji lišit od svých současných hodnot. Co si s tím máme počít?....Je to známka stvořitele?“ (Many Worlds in One, Hill and Wang, 2007, 132)
Freeman Dyson (matematik a fyzik, významná osobnost na poli kvantové mechaniky)
„Čím více zkoumám vesmír a detaily jeho architektury, tím více docházím k názoru, že vesmír musel v nějakém smyslu vědět, že přijdeme“ (Disturbing the Universe, Harper / Row, 1979, 250)
John Polkinghorne (částicový fyzik na Cambridge University)
„Zákony přírody byly právě tak přesně vyladěné, aby se to mohlo stát...nemohlo se to udát v jen tak kdejakém světě. Tohle je velmi zvláštní skutečnost tohoto světa a zase...můžete se ptát, zda je to nějaká šťastná náhoda, nebo znak určitého božského záměru za bohatou historií vesmíru, ve kterém se z koule energie stal domov světců a matematiků“ (rozhovor s Robertem Wrightem - https://www.youtube.com/watch?v=IXSt0d7u0iI)
Frank Tipler (kosmolog, profesor matematické fyziky)
„Když jsem před dvaceti lety začínal svojí kariéru v kosmologii, byl jsem přesvědčený ateista. Ve svých nejdivočejších snech bych si nepředstavil, že jednoho dne budu psát knihu s cílem ukázat, že ústřední tvrzení židovsko - křesťanské teologie jsou ve skutečnosti pravdivé a přímo vyplývají ze zákonů fyziky, jak jim dnes rozumíme. K tomuto závěru jsem byl dotlačen neúprosnou logikou mého vlastního odvětví fyziky.“ (The Physics of Immortality, Doubleday, 1994)
Arno Penzias (Nobelova cena za fyziku)
„Astronomie nás vede k jedinečné události – vesmíru, který byl stvořen z ničeho, vesmíru s velmi jemně nastolenou rovnováhou potřebnou k zajištění právě takových podmínek potřebných k umožnění života a vesmíru, který se odvíjí podle (jeden by mohl říci nadpřirozeného) plánu.“ (Cosmos, Bios, and Theos: Scientists Reflect on Science, God and the Origin of the Universe, Life and Homo Sapiens, eds. Margenau and Varghese, Open Court, 1992, 83)
Sean Caroll (ateista, teoretický fyzik na CalTech)
„Jiné přírodní konstanty, jako například ty, které určují nukleární fyziku se zdají být samy o sobě přirozené, ale kdybychom je jenom nepatrně změnili, daly by vzniknout úplně jiným makroskopickým jevům. Kdyby například byla hmotnost neutronu jenom nepatrně větší (oproti protonu), než je, pak by vodík nezfúzoval do deuteria a hvězdy, jak je známe, by nemohly existovat. Kdyby ale naopak byla hmotnost neutronu jenom lehce menší, pak by všechen vodík v raném vesmíru zfúzovat do hélia a héliové hvězdy by v pozdním vesmíru měly daleko kratší životní cykly.“ (The Blackwell Companion to Science and Christianity)
Jiří Lem
Podobné články:
Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu
Kosmologický argument pro existenci Boha