Ze strany ateistických skeptiků jde o často používaný manévr. Poradí nám, ať si všimneme toho, jakého náboženského vyznání budou nakonec téměř vždy lidé narozeni v tom či onom koutě našeho světa. Poukážou tím na to, že se chlapec narozený Marii a Paolovi Rossetti v Neapoli bude celý život považovat za katolíka a malý Abdullah z Kábulu se skoro určitě nestane hinduistou ani křesťanem. Proto, bude tvrdit skeptik, platí, že náboženství není nic jiného, než kulturně přejímaná zvyklost.
Podle skeptika v případě určitého daného náboženství nelze mluvit o myšlenkovém systému, ke kterému lze dojít a přijmout jej v návaznosti na zapojení intelektu. Nikoliv, náboženství tu má být něčím, co chytnete podobně jako se chytá vir, když se ocitnete na špatném místě v nesprávnou chvíli. Tak jako dítě pochytí akcent, nebo způsob vyjádřování svých rodičů, pochytíme údajně mimoděk i my právě to náboženství, které je od dětství přítomno kolem nás. My věřící jsme tedy lidmi, jejichž náboženská víra má být ryze sociálně podmíněná.
Je určitě pravdou, že velká část lidí, kteří přijali určitý náboženský světonázor, tak zřejmě učinila do velké míry automaticky a bez zapojení kritického myšlení. Troufám si tvrdit, že většina muslimů v Pakistánu, nebo formálních katolíků v Polsku opravdu dané náboženství spíše mimoděk převzala tak, jako dítě přebírá rodný jazyk. Co z toho ale vyplývá?
Ani náhodou to neznamená, že takto nekriticky a automaticky přijaté náboženství nemůže mít vztah k realitě. Je-li nějaké náboženství pravdivé, pak je lhostejné, zda je přijmete po kritické analýze a nebo slepou vírou. Získání správného pohledu na realitu je výhodné bez ohledu na to, jak jste takový pohled získali. Je-li například pravdou, že 2+2=4, budete ze znalosti správného výsledku v životě těžit, ať už jste se tím vztahem zabývali jako profesor matematiky a nebo jste výsledek bez přemýšlení přijali prostě proto, že vám to ve čtyřech letech řekla maminka.
Teze o nutné sociální a kulturní podmíněnosti náboženské víry má jeden velký problém. Co kdyby se náš skeptik narodil v brazilské džungli? Není snad slušná šance, že se po letech namísto s břitkým ateistickým švihákem setkáme s uctívačem jaguářího božstva? Znamená to tedy, že jsou jeho současné skeptické názory také produktem jeho výchovy a okolí? Zkuste mu to na vlastní nebezpečí naznačit. Ono jednoduše nelze říci, že všechny ostatní názory jsou sociálně a kulturně podmíněny kromě toho mého. I skeptik je součástí tohoto světa a vztahují se na něj zdejší zákonitosti. Jestliže však ale skeptik případnému formujícímu vlivu svého okolí utekl, kdo řekne, že tak nemůže učinit jakýkoliv jiný člověk kdekoliv jinde? Jistěže může, sám jsem toho příkladem. Když si dáte trochu práce, zjistíte, že všude po světě běhá plno těch, kteří zastávají místně minoritní náboženské pozice.
Mějme respekt k světonázoru druhých a pokusme se zjistit, co je k němu přivedlo. Můžou se tak otevřít dveře k plodné diskusi.
Jiří Lem.