Apologetika

O kulturní podmíněnosti náboženství aneb v Iránu vždy k islámu

Ze strany ateistických skeptiků jde o často používaný manévr. Poradí nám, ať si všimneme toho, jakého náboženského vyznání budou nakonec téměř vždy lidé narozeni v tom či onom koutě našeho světa. Poukážou tím na to, že se chlapec narozený Marii a Paolovi Rossetti v Neapoli bude celý život považovat za katolíka a malý Abdullah z Kábulu se skoro určitě nestane hinduistou ani křesťanem. Proto, bude tvrdit skeptik, platí, že náboženství není nic jiného, než kulturně přejímaná zvyklost.

 

Podle skeptika v případě určitého daného náboženství nelze mluvit o myšlenkovém systému, ke kterému lze dojít a přijmout jej v návaznosti na zapojení intelektu. Nikoliv, náboženství tu má být něčím, co chytnete podobně jako se chytá vir, když se ocitnete na špatném místě v nesprávnou chvíli. Tak jako dítě pochytí akcent, nebo způsob vyjádřování svých rodičů, pochytíme údajně mimoděk i my právě to náboženství, které je od dětství přítomno kolem nás. My věřící jsme tedy lidmi, jejichž náboženská víra má být ryze sociálně podmíněná.

 

Je určitě pravdou, že velká část lidí, kteří přijali určitý náboženský světonázor, tak zřejmě učinila do velké míry automaticky a bez zapojení kritického myšlení. Troufám si tvrdit, že většina muslimů v Pakistánu, nebo formálních katolíků v Polsku opravdu dané náboženství spíše mimoděk převzala tak, jako dítě přebírá rodný jazyk. Co z toho ale vyplývá?

 

Ani náhodou to neznamená, že takto nekriticky a automaticky přijaté náboženství nemůže mít vztah k realitě. Je-li nějaké náboženství pravdivé, pak je lhostejné, zda je přijmete po kritické analýze a nebo slepou vírou. Získání správného pohledu na realitu je výhodné bez ohledu na to, jak jste takový pohled získali. Je-li například pravdou, že 2+2=4, budete ze znalosti správného výsledku v životě těžit, ať už jste se tím vztahem zabývali jako profesor matematiky a nebo jste výsledek bez přemýšlení přijali prostě proto, že vám to ve čtyřech letech řekla maminka.

 

Teze o nutné sociální a kulturní podmíněnosti náboženské víry má jeden velký problém. Co kdyby se náš skeptik narodil v brazilské džungli? Není snad slušná šance, že se po letech namísto s břitkým ateistickým švihákem setkáme s uctívačem jaguářího božstva? Znamená to tedy, že jsou jeho současné skeptické názory také produktem jeho výchovy a okolí? Zkuste mu to na vlastní nebezpečí naznačit. Ono jednoduše nelze říci, že všechny ostatní názory jsou sociálně a kulturně podmíněny  kromě toho mého. I skeptik je součástí tohoto světa a vztahují se na něj zdejší zákonitosti. Jestliže však ale skeptik případnému formujícímu vlivu svého okolí utekl, kdo řekne, že tak nemůže učinit jakýkoliv jiný člověk kdekoliv jinde? Jistěže může, sám jsem toho příkladem. Když si dáte trochu práce, zjistíte, že všude po světě běhá plno těch, kteří zastávají místně minoritní náboženské pozice.

 

Mějme respekt k světonázoru druhých a pokusme se zjistit,  co je k němu přivedlo. Můžou se tak otevřít dveře k plodné diskusi.

 

 

Jiří Lem.

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

Nejen křesťan nese důkazní břemeno


Marek není očitým svědkem Ježíšova života. Bůh ví kde vzal své informace a zda se jim dá věřit


Svoboda, lidská práva či rovnost? Ve světě materialisty nutně pouhé žvásty


Vysvětluje hypotéza existence Boha dobře vznik vesmíru?


Co simulujeme případným vytvořením života ve zkumavce


Problémy se sčítáním lidu a přepracovaným Quiriniem


Náboženství v rozporu s vědeckým pokrokem?


Ateisté? Mají pouze o jednoho boha méně, než křesťané


Lékařská věda k nezvyklým projevům Ježíšova organismu v jeho posledních dnech


Byl Hitler křesťanem?


Jak můžeme věřit evangelijním vyprávěním, když v nich chybí důležité detaily


Starozákonní Bůh kamenem úrazu? Jak naložit s výboji Izraelců v Kenaanu?


Bojíme se hovorů o evoluci? Je to nutné?


Záleží na tom zda byl Ježíš vzkříšen? A lze vůbec chtít něco takového dokázat?


Existoval vůbec v prvním století Nazaret?


Jestliže Bůh existuje, proč jej není vidět? Jak moc rozumné vůbec je věřit něčemu, co nelze spatřit?


Vylučuje mozek myšlenky tak jako ledviny vylučují moč? Proč uvažovat o duši


Proč nemáme pro existenci Boha více důkazů


Bible plná chyb, aneb mnoho povyku pro nic


Vyjímečné tvrzení pouze s vyjímečně přesvědčivými důkazy


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Plinius


Co dokazuje mučednická smrt Kristových učedníků?


Spolehlivost biblických textů


Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli jak funguje Apple iPod


Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?


O mlčícím kocourkovi Mikešovi aneb nepřeklenutelné rozdíly mezi člověkem a zvířaty a co z toho také vyplývá


Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Suetonius


Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?


Genesis a hliněné desky z Ebly


Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců


Je Bůh arogantní egoista?


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Tacitus


A kdo teda stvořil Boha? (když jste tak chytrej)


Morální argument pro existenci Boha


Hledání betlémské hvězdy


Víra na způsob vanilkové zmrzliny


Ježíš nikdy netvrdil že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.


Ježíš nebo Ceasar? Verdikt literárních pramenů


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia


Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek


Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit


Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia


Zlo jako argument pro Boží existenci?


Ztracené knihy Bible?


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu


Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu


Jsou všechna náboženství v podstatě stejná?


Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol


Kosmologický argument pro existenci Boha


Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství


Náboženství vzniklo jako projekce našich tužeb


Bibli sepsali lidé - proto jí nemůžeme věřit

Co je apologetika?

Apologetika poskytuje racionální základ pro důvěru v pravdivost křesťanského světonázoru a odpovídá na námitky vznesené proti legitimitě takové důvěry.