Tezi o tom, že jsou všechna náboženství ve své podstatě stejná, budeme slýchat převážně od těch, kdo mezi vyznavače žádného konkrétního náboženského směru nepatří. Tato věta je v našem prostředí často vyřčena za účelem otupení ostří představovaného konceptem jedinečnosti biblické zvěsti o spásonosné smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Jinými slovy se tu říká, že, „jelikož jsou všechna náboženství stejná, není důvod být tak nějak přehnaně znepokojen řečmi o tom, že Ježíš je ta jediná cesta apod.." V tomto článku se chci dotknout jenom jednoho aspektu tohoto problému.
Jsou opravdu všechna náboženství stejná nebo ne?
Náboženství jsou obecně tvořena třemi částmi.
Jedná se o a.) etický kód, b.) kult a c.) krédo.
Kategorii etický či morální kód můžeme pro ilustraci naplnit příkazy „nezabiješ" či „nepokradeš".
Do kultu řadíme ceremoniální či rituální prvky, daného náboženství - v případě křesťanství je to například slavení večeře Páně, nebo křest.
Poslední komponent, krédo, je samozřejmě tvořeno doktrínou, či učením daného náboženství. Jako křesťané sem řadíme učení o božství Ježíše Krista, nebo jeho zástupnou smrt za hříchy světa.
Když lidé řeknou, že jsou všechna náboženství v podstatě stejná, mluví zpravidla o tom, co jsme zde zahrnuli pod popisek „etický kód". Je jasné, že až na vyjímky se skutečně všechny náboženské systémy světa v hrubých obrysech shodnou na tom, že láska je lepší než nenávist, štědrost než lakota, či statečnost než zbabělost. Mluvíme-li tedy o etickém kódu, můžeme kritikovi přiznat bod. Jakmile bychom ale měli začít hovořit o kultu a krédu, bude vše jinak. Rozdíly zde budou enormní, přičemž samozřejmě není možné je ignorovat. Tvoří určující část toho, co dané náboženství představuje. Máme snad jako křesťané upustit od křtu, abychom ladili s těmi náboženskými systémy, které jej neznají? Neměli bychom rezignovat na přesvědčení, že je Ježíš Božím synem, abychom souzněli s muslimy, pro které je ta představa rouháním? Jak naložíme s křesťanským konceptem soudu, či posmrtného života v konfrontaci s východními pojetím těch věcí, které je tomu našemu úplně cizí? Vzdáme se obsahu naší víry v zájmu globální náboženské jednoty? Zcela určitě ne, a neučiní to ani žádné jiné z relevantních náboženství? Proč? Prostě proto, že kult a krédo jsou fundamentálními částmi náboženských systémů, které nelze odstranit aniž bychom zároveň odstranili samotné systémy.
Možná se částečně shodneme na etickém kódu, rozdíly mezi krédy a kulty jsou však nepřekonatelné. Všechna náboženství tedy nejsou stejná.
Ani omylem.
Jiří Lem.